Bod středoevropského stupňového měření

Na vrcholu kopce Pecný uvnitř Geodetické observatoře vedle věže trigonometrického bodu je umístěna stabilizační značka pocházející z bodu středoevropského stupňového měření na vrchu Špičák u Třeště, kde označovala bod od roku 1867. Na vrchol Pecného byla umístěna v roce 1964. Na Pecném byla podobná značka stabilizována v místě současného trigonometrického bodu v letech 1864 až 1933.

Stabilizace bodu

Stabilizace je tvořena pískovcovým hranolem 24 x 28 cm dlouhým 112 cm a zakončeným plochým jehlanem s křížkem. Nápis na jihozápadní straně hranolu je C. R. OPER. ASTR. TRIG. PRO MENS. GRAD. MED. EUROP. 1867. aneb Caesareo Regia OPERatio ASTRonomico- TRIGonometrica PRO MENSura GRADus MEDiae EUROPae 1867, což se překládá jako Císařsko-královská operace astronomicko-trigonometrická pro středoevropské stupňové měření 1867. Stabilizace byla obvykle zajištěna podzemní značkou, například zinkovým konusem.

Zpět na obsah stránky

Mezinárodní stupňové měření

Podnět k zaměření nové trigonometrické sítě na území českých zemí dal pruský generál J. J. Baeyer svým návrhem na sjednocení evropských sítí, který vyslovil již během své spolupráce s F. W. Besselem při stupňovém měření ve východním Prusku, a to za pomoci mezinárodního sdružení středoevropských států.

V souladu s tímto návrhem se měla vykonat v jednotlivých státech tohoto sdružení přesná stupňová měření, jež by se dala vzájemně spojit v jeden celek.

Roku 1863 se utvořila stálá komise středoevropského stupňového měření, čítající 7 členů, která se měla sejít jednou do roka a postupně reprezentovat jednotlivé státy sdružení. První všeobecná konference této instituce se sešla roku 1864 v Berlíně, další měly následovat po třech letech.

Když pak k tomuto sdružení přistoupilo i Španělsko a rozšířila se účast Ruska, bylo středoevropské měření přejmenováno roku 1867 na evropské a roku 1869 vznikl při něm pruský geodetický ústav v čele s J. J. Baeyerem.

V habsburské monarchii musel za tím účelem vybudovat vojenský zeměpisný ústav novou trigonometrickou síť, neboť stabilizace řady bodů katastrální sítě se nezachovala nebo nevyhovovala (například věže s excentrickými stanovisky).

Pro účely mezinárodního stupňového měření by bylo stačilo založit řetězce podle jednotlivých poledníků. Z důvodu lepšího využití nové sítě však byly na území celé habsburské monarchie zakládány souvislé triangulace. Délky stran byly přibližně stejné jako u triangulace katastrální, nejdelší strana Kralický Sněžník - Sněžka měřila 98,2 km a nejkratší Dobrošov - Chlum 18,2 km.

Úhly se měřily teodolity se šroubovými mikroskopy ve 12 skupinách. Celá práce byla rozpočtena na 40 let. Způsob stabilizace bodů byl do roku 1896 nejednotný. Při měření se teodolit obyčejně stavěl na dřevěný nebo zděný sloup asi 1,1 m vysoký, který po skončení měření se nahradil nižším kamenem jehlancovitě ukončeným.

Byla také prováděna měření astronomická, nivelační a tíhová, při kterých bylo mimo jiné provedeno první tíhové a astronomické měření na Pecném (v roce 1889).

Takto založená mezinárodní geodetická spolupráce prošla mnoha proměnami a stala se základem pro dnešní stálou subkomisi pro Evropský referenční systém (EUREF) při Mezinárodní asociaci geodézie (IAG).

[část převzata ze sript I. Honl, E. Procházka: Úvod do dějin zeměměřictví V., Novověk 3. část. ČVUT v Praze 1986.]

Zpět na obsah stránky

Poslední změna 17. IX. 2009 Webmaster