Permanentní GNSS stanice PLZE
O stanici Souřadnice GNSS observace Historie GNSS Stabilizace
GNSS systém Tok dat Zakrytí oblohy Meteo systém Historie meteočidel Mapa

Zpět Home


Označení stanice

DOMES number 11523M001
kód stanice PLZE

Permanentní GNSS stanice PLZE je provozována Západočeskou univerzitou v Plzni - Fakultou aplikovaných věd ve spolupráci s operačním centrem VESOG Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (Geodetické observatoře Pecný).

Pohled na budovu s anténou Detailní pohled na budovu s anténou
Pohled na anténu ze střechy
Pohledy na stabilizaci bodu na střeše budovy Fakulty aplikovaných věd, ZČU Plzeň

Pro získání dat z této stanice kontaktujte poskytovatele dat na stránce RINEXových dat.


Zpět na obsah stránky.


Souřadnice bodu

S-JTSK
Y = 824687,51 m X = 1071842,98 m
B = 49 43 33,9891 N L = 13 21 05,7435 E


Souřadnice ETRS89 v epoše 1989,0
X = 4019841,234 m Y = 954005,438 m Z = 4843420,846 m
B = 49 43 31,20801 N L = 13 21 2,45175 E Hel = 425,910 m
(Souřadnice určeny v úvodní kampani monitoringu permanentních stanic)

Bpv
H = 379,34 m

Poznámka:

S-JTSK
= systém jednotné trigonometrické sítě katastrální
Y a X jsou pravoúhlé rovinné souřadnice v Křovákově zobrazení
B a L jsou zeměpisné geodetické souřadnice na Besselově elipsoidu

ETRS89
= European Terrestrial Reference System, epocha souřadnic 1989,0
X, Y a Z jsou pravoúhlé geocentrické prostorové souřadnice
B a L jsou zeměpisné geodetické souřadnice na elipsoidu GRS80
Hel je elipsoidická výška (nad elipsidem GRS80)

Bpv
= výškový systém Balt po vyrovnání
H je nadmořská výška


Zpět na obsah stránky.

Stabilizace bodu

Ocelový pilíř je postaven na střeše budovy Fakulty aplikovaných věd Západočeské university v Plzni. V horní ploše pilíře je svislý otvor, do kterého je vsunut podstavec s čepem pro orientaci a centraci antény.

Detail referenčního bodu
Horní konec pilíře - referenční bod

Bod je definován jako průsečík svislé osy otvoru s horní plochou pilíře. Do otvoru je vsunut čep, který je zašroubován do vysoustruženého podstavce. Podstavec je zajišťovacími šrouby spojen s pilířem. Na podstavci je trvale připojena GNSS anténa.

Detail antény
Pohled na anténu na pilíři

Pilíř je spojen s vnitřní nosnou konstrukcí budovy a je ukončen v jejích základech. Na schématu je bod označen červeným kolečkem.

Schéma stabilizace

Náčrt umístění pilíře v budově


Zpět na obsah stránky.

GNSS observace

Stanice byla vybudována pro výukové účely a výzkumné projekty v oblasti geomatiky a geodézie. Stanice je součástí České sítě permanentních stanic pro určování polohy - CZEPOS.

Každou sekundu jsou aparaturou na stanici zpracovány signály všech družic systémů GPS NAVSTAR a GLONASS, které jsou výše jak 5 stupňů nad obzorem. Data ve formě pseudovzdáleností, doppler counts, fází a RTCM korekcí jsou buď ukládána do souboru nebo v prakticky reálném čase odeslána do NTRIP casteru v operačním centru.

Zpět na obsah stránky.


Historie GNSS

8. října 2002
dokončena stabilizace bodu PLZE

duben 2003
první určení souřadnic pilíře

2. března 2005
zahájen testovací provoz (pořízení prvních dat ve formátu VESOG)

24. března 2005
ukončen testovací provoz a zahájeno permanentní pozorování přijímačem Topcon Legacy-E a anténou Topcon RegAnt

Anténa Topcon RegAnt
Anténa Topcon RegAnt

20. srpna 2005
poškozená anténa Topcon RegAnt vyměněna za anténu Topcon Legant

7. prosince 2005
přijímač Topcon Legacy-E byl doplněn o kontinuální měření družic systému GLONASS (do tohoto okamžiku měřeny pouze družice systému GPS NAVSTAR)

3. ledna 2006
místo antény Topcon Legant byla instalována anténa Topcon CR-3 GGD, která je vhodnější pro trvalé umístění na permanentní stanici

Zpět na obsah stránky.


GNSS systém

V současnosti je měřeno přijímačem Topcon Legacy-E, výrobní číslo LE3512 a anténou Topcon CR-3 GGD, IGS označení TPSCR3_GGD CONE, výrobní číslo 2170579 s protisněžným kónickým krytem.

Přijímač Topcon
Přijímač Topcon Legacy-E

Charakteristiky přijímače
dvoufrekvenční geodetický přijímač
GNSS systém:
GPS NAVSTAR+GLONASS
interval měření:
1 sekunda
výšková maska:
5 stupňů

Přijímač je napojen na staniční počítač a pomocí něj jsou pořizovány následující výstupy:
- datové soubory ve formátu RINEX, obsahující data z družic GPS NAVSTAR a GLONASS v 1 sekundovém taktu v hodinových souborech. Tato data jsou v operačním centru využívána pro tvorbu všech odvozených typů dat.
- proud dat v reálném čase v 1 sekundovém taktu ve formátu RTCM.

Pro archivaci jsou dále pořizovány:
- datové soubory ve formátu JPS (binární formát Javad Positioning System) v 1 sekundovém taktu v hodinových souborech a
- datové soubory ve formátu RINEX z družic GPS NAVSTAR a GLONASS v 30 sekundovém taktu v denních souborech.

Informační soubor (site-log) o GPS systému na bodě PLZE: plze.log

Provoz stanice je kontrolován z operačního centra VESOG .

Zpět na obsah stránky.


Tok dat

Přijímač Topcon je umístěn na staničním počítači v provozní místnosti katedry matematiky fakulty aplikovaných věd ZČU. Přijímač je připojen ke staničnímu počítači dvojicí sériových linek - jedna je určena pro přenos real-time dat, druhá pro řízení přijímače a přenos dat do firemního software PC-CDU. Staniční počítač od firmy Dell je přes lokální počítačovou síť ZČU připojen do akademické sítě CESNET.

Staniční počítač s přijímačem a převodníky
Staniční počítač s přijímačem a převodníky pro meteočidla

V počítači běží pod operačním systémem MS Windows 2000 Profesional několik programů: primárním programem je již zmíněný PC-CDU firmy Topcon, který měřená data ukládá na disk, odkud je program AUTOGEN odesílá do operačního centra ve formátu VESOG (včetně navigačních a meteorologických souborů). Data tedy nejsou stahována operačním centrem, nýbrž odesílána staničním počítačem. Real-time data, která vytváří přijímač, jsou počítačem pomocí NTRIP serveru přenášena na NTRIP caster operačního centra. Na počítači dále běží program LOGMET pro záznam meteorologických dat.

Obrazovka
Obrazovka staničního počítače
s okny spuštěných programů


Zpět na obsah stránky.


Zakrytí oblohy

Na zakrytí oblohy překážkami závisí kvantita a kvalita naměřených dat. Družice se pozorují, pokud jejich výškový úhel je vyšší jak 5 stupňů a jejich signál je možno přijímat. Přehled zakrytých částí oblohy udává obrázek, který odpovídá stavu z března 2005. Na stanici PLZE je velmi málo překážek. Východně, jihovýchodně a jihozápadně jsou umístěny konstrukce komunikačních antén.

Zakrytí oblohy

Panorama umožňuje pohled na reálnou podobu překážek.

Panorama

Zpět na obsah stránky.


Meteorologický systém

Teplota, tlak a relativní vlhkost vzduchu jsou měřeny čidly v antiradiačních krytech připevněných ke konstrukci zábradlí plošiny u pilíře permanentní stanice PLZE na střeše budovy Fakulty aplikovaných věd Západočeské university v Plzni. Čidla jsou umístěna cca 1 metr nad úrovní střechy.

Pilíř a meteorologická čidla
Stanice PLZE a meteorologická čidla

Kombinované čidlo teploty a vlhkosti je umístěno ve větším antiradiačním krytu, čidlo tlaku je umístěno v menším antiradiačním krytu. Vedle krytů jsou na příložnících skříňky přepěťových ochran.

Detail meteočidla teploty a vlhkosti
Detail meteočidla teploty a vlhkosti

Detail meteočidla tlaku
Detail meteočidla tlaku

Čidla převádí měřené charakteristiky na elektrický proud. Závislost změny odporu některých látek na teplotě je využita pro měření teploty. Vlhkost je určována ze změny kapacity porézního materiálu a tlak je měřen při využití piezoelektrického jevu v křemíku.

Charakteristiky meteorologických čidel
čidlo
výrobce
typ
výrobní číslo
rozsah
přesnost
teplota
Anemo s.r.o., Česká republika
TH99
TH904402
-30 - +70 st. Celsia
0.4 st. Celsia
vlhkost
0 - 100 %
2 %
tlak
Cressto s.r.o., Česká republika
TMAG 518 N4F
1553/02
800 - 1200 hPa
0.5 hPa

A/D převodník
A/D převodník pro meteočidla

Výstupní elektrický proud je A/D převodníkem DRAK3 firmy PaPouch s.r.o., Česká republika převáděn na digitální podobu a každou minutu odeslán do připojeného počítače, kde je přepočten do odpovídajích fyzikálních veličin a uložen. Data z celé poslední hodiny jsou odeslána spolu s daty z GPS přijímače do operačního centra VESOG.

Grafy s meteorologickými daty jsou na stránce meteorologických měření.

Zpět na obsah stránky.


Historie meteorologických čidel

24. března 2005
zahájena meteorologická měření s čidly Anemo TH99 a Cressto TMAG 518 N4F

Zpět na obsah stránky.

Mapa

Foto okolí bodu
Fotografie okolí bodu

Mapa okolí bodu
Mapa okolí bodu

Zpět na obsah stránky.
Zpět Home
Poslední změna 9. VIII. 2008 Webmaster