Permanentní GNSS stanice TUBO
O stanici Souřadnice GNSS observace Historie GNSS Stabilizace
GNSS systém Tok dat Zakrytí oblohy Meteo systém Historie meteočidel Mapa

Zpět Home


Označení stanice

DOMES number 11503M001
kód stanice TUBO
číslo v kampani DOPNUL719

Permanentní GNSS stanice TUBO je provozována Vysokým učením technickém v Brně ve spolupráci s operačním centrem VESOG Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (Geodetické observatoře Pecný ). GPS aparatura Leica je zapujčena Zeměměřickým úřadem v Praze v rámci sítě CZEPOS.

Pohled na budovu s anténou Pohled na anténu ze střechy
Pohledy na stabilizaci bodu na střeše budovy B stavební fakulty VUT v Brně

Pro získání dat z této stanice kontaktujte poskytovatele dat na stránce RINEXových dat.


Zpět na obsah stránky.


Souřadnice bodu

S-JTSK
Y = 599131,59 m X = 1159442,06 m
B = 49 12 23,39401 N L = 16 35 38,96723 E


Souřadnice ETRS89 v epoše 1989,0
X = 4001470,607 m Y = 1192345,310 m Z = 4805795,318 m
B = 49 12 21,21002 N L = 16 35 34,20403 E Hel = 324,274 m
(Souřadnice určeny v úvodní kampani monitoringu permanentních stanic)

Bpv
H = 279,59 m

Poznámka:

S-JTSK
= systém jednotné trigonometrické sítě katastrální
Y a X jsou pravoúhlé rovinné souřadnice v Křovákově zobrazení
B a L jsou zeměpisné geodetické souřadnice na Besselově elipsoidu

ETRS89
= European Terrestrial Reference System, epocha souřadnic 1989,0
X, Y a Z jsou pravoúhlé geocentrické prostorové souřadnice
B a L jsou zeměpisné geodetické souřadnice na elipsoidu GRS80
Hel je elipsoidická výška (nad elipsidem GRS80)

Bpv
= výškový systém Balt po vyrovnání
H je nadmořská výška


Zpět na obsah stránky.

Stabilizace bodu

Železobetonový pilíř je postaven na střeše budovy A Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně. V horním ocelovém konci pilíře je v úrovni horní plochy vyvrtán závit, do kterého je našroubován přípravek pro orientaci a centraci antény.

Detail referenčního bodu
Horní konec pilíře - referenční bod

Bod je definován jako průsečík svislé osy závitu s horní plochou pilíře. Na šroubu je připevněn přípravek sloužící pro orientaci a horizontaci GNSS antény, která je na něm trvale připojena.

Detail antény
Pohled na anténu na pilíři

Pilíř je postaven nad jednou z vnitřních nosných zdí budovy a tak prochází celou výškou budovy a je ukončen v jejích základech. Na schématu je bod označen červeným kolečkem.

Schéma stabilizace
Náčrt umístění pilíře v budově B


Zpět na obsah stránky.

GNSS observace

Stanice byla vybudována pro výzkumné projekty v oblasti geodynamiky střední Evropy a v GPS meteorologii a také pro výukové účely - včetně radiového vysílání RTK dat v oblasti Brna. Stanice je součástí EPN (EUREF Permanent Netvork - Permanentní sítě EUREF) a součástí České sítě permanentních stanic pro určování polohy - CZEPOS.

Každou sekundu jsou aparaturou na stanici zpracovány signály všech družic systémů GPS NAVSTAR, které jsou výše jak 5 stupňů nad obzorem. Data ve formě pseudovzdáleností, doppler counts, fází a RTCM korekcí jsou buď ukládána do souboru nebo v prakticky reálném čase odeslána do NTRIP casteru v operačním centru nebo do radiomodemu, který zajišťuje jejich vysílání.

Stránka stanice na Vysokém učení technickém v Brně

Zpět na obsah stránky.


Historie GNSS

27. dubna 1994
dokončeno budování stabilizace bodu TUBO

14. června 2001
zahájeno permanentní pozorování přijímačem Trimble 4700 a anténou Trimble Choke Ring

Detail antény Trimble
Anténa Trimble Choke Ring

23. září 2001
stanice TUBO byla zařazena do zpracování permanentní sítě EUREF (EPN)

Detail přijímače Trimble
Přijímač Trimble 4700 a staniční počítač

15. prosince 2005
výměna hardware stanice - místo přijímače Trimble 4700 je přijímač Leica GRX1200 Pro, místo antény Trimble Choke Ring je anténa Leica Choke Ring s ochranným krytem, zahájeno poskytování real-time dat

22. prosince 2005
stanice TUBO byla zařazena do pilotního projektu EPN - EUREF-IP pro poskytování real-time dat přes NTRIP caster EUREF

Zpět na obsah stránky.


GNSS systém

V současnosti je měřeno přijímačem Leica GRX1200 Pro, výrobní číslo 457133 a anténou Leica AT504 (Choke Ring) se sférickým protisněžným krytem, IGS označení LEIAT504 LEIS, výrobní číslo 102923, která má individuálně určenu polohu fázového centra.

Přijímač Leica
Přijímač Leica GRX1200 Pro s radiomodemem
(zelená krabička vpravo)

Charakteristiky přijímače
dvoufrekvenční geodetický přijímač
GNSS systém:
GPS NAVSTAR
interval měření:
1 sekunda
výšková maska:
5 stupňů

Přijímač je přímo napojen do počítačové sítě. Interní počítačová jednotka přijímače pořizuje následující výstupy:
- datové soubory v binárním (MB) formátu Leica, obsahující data z družic GPS NAVSTAR v 1 sekundovém taktu v hodinových souborech. Tato data jsou přijímačem zasílána na FTP server staničního počítače.
- proud dat v reálném čase v 1 sekundovém taktu ve formátu RTCM, který je jednak vysílán radiomodemem, jednak je pomocí NTRIP serveru v přijímači přenášen na NTRIP caster operačního centra.

Přijímač Leica s převodníky
Přijímač Leica s černou krabicí převodníků pro meteočidla

Staniční počítač vytváří z dat dodaných přijímačem následující výstup - datové soubory ve formátu RINEX, obsahující data z družic GPS NAVSTAR v 1 sekundovém taktu v hodinových souborech. Tato data jsou v operačním centru využívána pro tvorbu všech odvozených typů dat.

Pro archivaci jsou staničním počítačem dále pořizovány:
- datové soubory ve formátu MB (binární formát Leica) v 1 sekundovém taktu v hodinových souborech a
- datové soubory ve formátu RINEX z družic GPS NAVSTAR v 30 sekundovém taktu v denních souborech.

Informační soubor (site-log) o GPS systému na bodě tubo: tubo.log

Provoz stanice je kontrolován z operačního centra VESOG .

Stanice TUBO v informačním systému permanentní sítě EUREF.

Zpět na obsah stránky.


Tok dat

Přijímač Leica je umístěn na stole v uzavřené místnosti Ústavu geodézie FAST VÚT v Brně. Na stejném místě je též staniční počítač. Jak přijímač, tak staniční počítač jsou připojené do místní počítačové sítě. Jiné spojení mezi přijímačem a staničním počítačem není. Data jsou přenášena pomocí protokolu FTP. Řízení přijímače je prováděno přes webové rozhraní přijímače. Přijímač i staniční počítač je přes místní počítačovou síť VUT připojen do akademické sítě CESNET.

Přijímač a staniční počítač
Zleva: převodníky meteorologických čidel, switch počítačové sítě,
přijímač s radiomodemem, záložní zdroje a staniční počítač

V počítači běží pod operačním systémem MS Windows 2000 dva programy: hlavním je program AUTOGEN, který data odesílá do operačního centra ve formátu VESOG (včetně navigačních a meteorologických souborů). Data tedy nejsou stahována operačním centrem, nýbrž odesílána staničním počítačem. Na počítači dále kontinuálně běží program firmy PaPouch pro záznam meteorologických dat.

Obrazovka webového rozhraní
Obrazovka počítače s webovým rozhraním přijímače


Zpět na obsah stránky.


Zakrytí oblohy

Na zakrytí oblohy překážkami závisí kvantita a kvalita naměřených dat. Družice se pozorují, pokud jejich výškový úhel je vyšší jak 5 stupňů a jejich signál je možno přijímat. Přehled zakrytých částí oblohy udává obrázek, který odpovídá stavu z června 2001. Na stanici TUBO je velmi málo překážek. Pouze severozápadně se mírně zdvihá střecha astronomické observatoře.

Zakrytí oblohy

Panorama umožňuje pohled na reálnou podobu překážek.

Panorama

Zpět na obsah stránky.


Meteorologický systém

Teplota, tlak a relativní vlhkost vzduchu jsou měřeny v meteorologické budce na severozápadní části střechy budovy B Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně. Čidla jsou umístěna 2 metry nad úrovní střechy.

Meteorologická budka
Meteorologická budka stanice TUBO

Uvnitř meteorologické budky je vlevo umístěno čidlo vlhkosti vzduchu, uprostřed je čidlo teploty vzduchu a vpravo je čidlo atmosférického tlaku.

Meteočidla uvnitř budky
Meteorologická čidla

Čidla převádí měřené charakteristiky na elektrický proud. Závislost změny odporu některých látek na teplotě je využita pro měření teploty. Vlhkost je určována ze změny kapacity porézního materiálu a tlak je měřen při využití piezoelektrického jevu v křemíku.

Charakteristiky meteorologických čidel
čidlo
výrobce
typ
výrobní číslo
rozsah
přesnost
teplota
Comet system s.r.o., Česká republika
NS520-120A
01360007
-30 - +80 st. Celsia
0.4 st. Celsia
vlhkost
Comet system s.r.o., Česká republika
HG421.65
01430040
0 - 100 %
2.5 %
tlak
Cressto s.r.o., Česká republika
TMAG 518 N4F
1119/01
800 - 1200 hPa
0.5 hPa

AD převodníky meteočidel
Pohled na převodník DRAK3 (šedý) a konvertor UC485

Výstupní elektrický proud je A/D převodníkem DRAK3 firmy PaPouch s.r.o., Česká republika převáděn na digitální podobu a každou minutu odeslán přes konvertor signálu do připojeného počítače, kde je přepočten do odpovídajích fyzikálních veličin a uložen. Data z celé poslední hodiny jsou odeslána spolu s daty z GPS přijímače do operačního centra VESOG.

Grafy s meteorologickými daty jsou na stránce meteorologických měření.

Zpět na obsah stránky.


Historie meteorologických čidel

28. srpna 2001
zahájena meteorologická měření s čidly Comet system NS520-120A a HG421.65 a Cressto TMAG 518 N4F

2. února 2006
výměna vadného čidla teploty, instalováno jiné čidlo Comet system NS520-120A

4. dubna 2008
výměna vadného čidla teploty, instalováno opravené původní čidlo Comet system NS520-120A

Zpět na obsah stránky.


Mapa

Mapa okolí bodu
Mapa okolí bodu

Zpět na obsah stránky.
Zpět Home
Poslední změna 27. I. 2010 Webmaster