Heslo profesora geodézie Karla rytíře Kořistky:
"Vytrvalostí každá hora se zdolá"
zdobí pamětní knihu Geodetické observatoře Pecný
1824
- na vrchu Pecný je zaměřen trigonometrický bod
stabilního katastru
1864
- provedena úhlová měření pro
středoevropské stupňové měření
1889
- první astronomické a tíhové měření (generál Dr. Robert Daublebsky von Sterneck) v rámci
prací na středoevropském stupňovém měření
1955
- myšlenka stálého geodetického experimentálního pracoviště pro práce v
laboratoři i v terénu - prosazována zejména Ing. Dr. Ladislavem J. Lukešem (1916 - 1957)
1957
červenec
- zahájena astronomická pozorování v rámci Mezinárodního
geofyzikálního roku - v provizorních podmínkách
- přístroje: dva pasážníky Secrétan, jeden Zeiss, námořní chronometry,
psací chronografy, radiopřijímače
- neúspěšné experimenty s cirkumzenitálem Nušl-Frič
- provoz zajišťuje Geodetický a topografický ústav
Provizorní observační domky pro astronomické přístroje (foto z roku 1957)
1958
- pasážník Zeiss (vybavený Talcottovými libelami) používán pro určování
zeměpisné šířky
- vizuální pozorování umělých družic Země
1959
- pokračování astronomických pozorování v rámci Mezinárodní geofyzikální
spolupráce
Rozestavěná hlavní budova observatoře (rok 1959)
1960
- astronomická pozorování přešla pod Bureau International de l'Heure -
BIH (korekce času) a International Polar Motion Service -
IPMS (variace šířky)
- zahájeno astronomické určování šířky zenitteleskopem
- dokončeno budování stálých objektů: tři pozorovací domky, registrační
(hodinový) domek, hlavní budova s gravimetrickou a "geodetickou" laboratoří,
dvě zděné chaty
1960-1962
- probíhala zkušební gravimetrická měření čtyřkyvadlovým Fechnerovým
přístrojem a první zkoušky registrace slapových variací tíže gravimetrem Askania
1962
- pořízeny první křemenné hodiny jako zdroj přesného času pro
astronomické práce
- cirkumzenitál Nušl-Frič opatřen novým "neosobním" mikrometrem. Ověřovací měření od srpna
1962.
- zřízena stabilizace základního výškového bodu a tíhového věkového bodu
- vybudováno zkušební bodové pole na Skalce (včetně polygonového pořadu
vedoucího na Pecný a komparační základny pro dálkoměry)
1962-1964
- projektová příprava výstavby druhé části observatoře na vrchu
Skalka, na které měly být pozorovány zejména umělé družice Země
1963
- zřízeno zkušební fotogrammetrické bodové pole
- zapojení cirkumzenitálu Nušl-Frič do mezinárodní služby času BIH
1965
- observatoř se stala součástí Výzkumného ústavu geodetického,
topografického a kartografického
- neúspěšný pokus o fotografické pozorování umělých družic Země na vysokém pilíři na
Pecném
- zahájeno zpracování výsledků měření na sálovém počítači Astronomického
ústavu ČSAV
1966
- v hlavní budově uvedena do provozu termokomora
- pokračováno ve zkouškách registrace slapových variací tíže gravimetry Askania
- na Skalce umístěna dvojice leteckých komor Rb-75 upravená pro sledování
umělých družic Země - zahájena tvorba observační technologie
Komory Rb na Skalce
1966-1968
vývoj fotoelektrického mikrometru pro pasážník Zeiss - nedokončeno
1967
- vyvinut nový cirkumzenitál VÚGTK
1968
- na Skalce uvedena do provozu komora Carl Zeiss Jena SBG
(Satellitenbeobachtungsgerät - též Automatische Kamera für Astrogeodäsie)
Komora SBG na Skalce
- v "geodetické" laboratoři na Pecném instalován Ascorecord od firmy
Carl Zeiss Jena - přístroj pro proměřování fotografických snímků. Byl používán na proměřování
snímků umělých družic Země.
1969
- experimentální určování polohy bodu Šankovský Grúň u Trhoviště na
východním Slovensku vůči bodu na Skalce simultánním pozorováním umělých družic
Země pomocí komor Rb-75
1969-1970
- zkoušky dvou gravimetrických slapových aparatur a vypracování technologie pro dlouhodobá
měření gravimetry Askania
1970
- začátek soustavného registrování zemských slapů gravimetry Askania Gs11
- zapojení cirkumzenitálu VÚGTK 100/1000 do mezinárodních služeb BIH a IPMS
1970 srpen a září
- v rámci spolupráce s Fakultou jadernou a
fyzikálně-inženýrskou ČVUT a Astronomickým ústavem ČSAV uskutečněn experiment
s laserovou lokací umělé družice Země Geos B. Pulsní laser vyrobený na FJFI
byl umístěn na komoře SBG, jejíž optický systém byl využit pro příjem odraženého signálu.
1971
- program ISAGEX (International SAtellite Geodesy EXperiment) organizovaný Centre National
d'Etudes Spatiales (CNES) - družicová stanice Skalka se zúčastnila fotografickými pozorováními
umělých družic Země (komora SBG). V dalších letech komora pracovala v rámci projektu
Interkosmos.
1972
- zřízena nová slapová stanice v suterénu hlavní budovy - v místě původní
mechanické dílny, přemístěny gravimetrické slapové aparatury z gravimetrické laboratoře
1975
- mezinárodní srovnávací měření gravimetrickými slapovými aparaturami
- začátek spolupráce se stavební fakultou ČVUT v Praze na měření slapových variací tíže
gravimetrem Askania Gs15 č. 228
1976
- družicová stanice Skalka se začala účastnit fotografickými pozorováními
umělých družic Země v rámci Provozní sítě kosmické triangulace (PSKT)
1978
- první absolutní měření tíže balistickým gravimetrem GABL ze SSSR
1980
- ukončeno určování astronomických souřadnic pasážníky, měření s cirkumzenitálem a
zenitteleskopem pokračovalo
1982
- komory Rb-75 na Skalce nahrazeny komorou AFU75
1983
- rekonstrukce slapové stanice
1984-1989
- na Skalce uskutečněny dvě kampaně doplerovských pozorování
navigačních družic NNSS Transit skupinami geodetů ze SSSR
od 1985
- vývoj fotoelektrického cirkumzenitálu - dosud nedokončeno
1987
- zahájení provozu počítače Iskra - nepříliš úspěšné
1988
- ukončeno určování astronomické šířky na zenitteleskopu
- zahájena registrace výšky hladiny vody ve studni
1989
- první osobní počítač na observatoři PC AT-286
1990
- ukončeny fotografické metody sledování umělých družic Země
1991
- získán první přijímač GPS Geotracer 100 - používán při měřeních v GPS
síti a při experimentech
1992
- zřízení stabilizace bodu pro permanentní GPS službu
1993
- zahájení permanentních měření GPS s aparaturou Trimble 4000SSE
- napojení observatoře na Internet přes síť Astronomického ústavu Akademie věd České
republiky
1994
- od National Imagery and Mapping Agency (NIMA), USA zapujčen gravimetr
LaCoste-Romberg G č. 137 pro pokusy o nezávislou registraci slapových variací tíže
1994-1996
- úspěšné pokusy o fotografování planetek komorou SBG (astronom
Antonín Mrkos)
1995
- permanentní GPS pozorování jsou prováděna pro International GPS Service (IGS)
- odesílají se denní datové soubory, zpracovávány např. v Astronomickém ústavu
University v Bernu pro určení drah družic GPS, parametrů rotace Země a
souřadnic stanic
- zavedena digitální registrace záznamu gravimetrů
1996
- permanentní měření GPS je plně automatizované
- zřízena registrace základních meteorologických prvků u antény GPS
1997
- napojení na Internet realizováno optickými kabely
- měření variací slapů s analogovou zpětnou vazbou
1998
- zahájeno poskytování hodinových souborů z permanentní služby GPS
- zahájena digitální registrace hladiny vody ve studni
1999
- výměna aparatury v permanentní službě GPS - nová aparatura Ashtech Z18
- zahájeno pozorování družic systému GLONASS
- zahájeno rutinní odesílání meteorologických dat
Observační plošina v roce 1999
1999-2000
- na Skalce vybudována testovací základna pro GPS
2000
- vznik
Výzkumného centra dynamiky Země (CEDR) s hlavním sídlem na observatoři
2001
- vybudována druhá permanentní GPS stanice zapojená do permanentní sítě EUREF na Vysokém
učení technickém v Brně (TUBO)
- v rámci výzkumného centra zakoupen absolutní gravimetr FG5 No. 215
od listopadu 2001 do května 2002
- provedeno vykácení části pozemku observatoře pro zlepšení podmínek pro pozorování metodou
GPS
Observační plošina v zimě 2001/2002
2002
- zřízeno záložní napojení observatoře na Internet
- instalován motorový generátor pro zálohování dodávek elektrického proudu pro nejdůležitější
systémy observatoře
- zahájeno pravidelné sledování vlhkosti přípovrchových vrstev půdy
- Přírodovědecká fakulta UK zapůjčila v rámci výzkumného centra na observatoř mobilní
meteorologickou stanici
- lokální počítačová síť byla rozšířena i do budov a observačních domků na vrcholu Pecného
- instalován srážkoměr pro měření úhrnů srážek
2003
- od února pořizuje permanentní GNSS stanice GOPE též data, která jsou v reálném čase
posílána přes broadcaster uživatelům
2004
- zprovozněna první stanice Výzkumné a experimentální sítě pro observace s GNSS
(VESOG) na Vysoké škole báňské -
Technické univerzitě Ostrava (VSBO)
2005
- výzkumné centrum pokračuje v rámci programu Centra základního výzkumu MŠMT ČR na řešení
projektu Recentní dynamika Země
- pořízeny cesiové atomové hodiny a sada přesných meteorologických čidel pro kalibraci
čidel na permanentních stanicích
- permanentní GNSS stanice GOPE byla převedena do VESOG a zároveň zapojena do České sítě
permanentních stanic pro určování polohy -
CZEPOS
- zřízena permanentní GPS stanice Kunžak, která je druhou stanicí výhradně provozovanou
VÚGTK
od podzimu 2005 do podzimu 2006
- rekonstrukce půdních prostor hlavní budovy observatoře
Observační plošina v roce 2006
2006
- zřízen nový pilíř pro umístění dalších GNSS antén na střechu hlavní budovy
- z prostředků výzkumného centra pořízen water vapour radiometer a supravodivý gravimetr
2007
- hurikán Kyrill na začátku roku zničil observační domek pro Secretán
- zálohování dodávek elektrického proudu je vyřešeno nových dieselagregátem
- na vrcholové plošině vyvrtán vrt pro umístění seismometru
2008-2009
- cesiové atomové hodiny byly na kalibraci v Ústavu fotoniky a elektroniky
- po návratu byl spuštěn subsystém frekvence a času
2009
- zprovozněn seismometr v 60 m hlubokém vrtu
- v rámci rekonstrukce půdních prostor v hlavní budově bylo vybudováno schodiště
- Astrronomický ústav instaloval na věž trigonometrického bodu
kopuli se slunečním dalekohledem
Poslední změny 11. II. 2010 Webmaster
